🌷 Pojď proměnit svůj vztek v lásku a vášeň! Ještě do 9.4. stihneš naskočit do online kurzu Jarní rozkvět ženskosti! Klikni TADY 🌷
Vítáni jsou ženy i muži. Smrt je tu pro nás všechny 🙂
“Pro každou kulturu, která se zabývá v první řadě smyslem života, musí být studium smrti ústředním tématem, neboť pochopení smrti je klíčem v osvobození v životě.” Stanislav Grof
Strach z čehokoliv je strach ze smrti. Strach ze smrti je to samé jako strach ze života. Nemůžeš žít plně dokud nejsi svolný plně umřít a nemůžeš plně umřít, dokud nejsi svolný setkat se plně se strachem ze smrti. Pokud se setkáš přímo a plně se strachem ze smrti, nalezneš mír -rozpoznáš To co neumírá. Setkat se smrtí není sebevražda a není to ani v nejmenším nebezpečné. Jen to vypadá nebezpečně. Co je opravdu nebezpečné, co je vskutku žitá sebevražda, je žít život v otroctví víry, že jsi omezený na tělo (nebo mysl, nebo cokoliv jiného). Tak dlouho jak se budeš vzpírat realitě smrti a skrývat se před ní skrze triky mysli, tak dlouho budeš trpět.’ Gangaji
„Po rituálu smrti cítím nesmírnou úlevu spojenou se smířením, s vyjasněním mnoha věcí, o kterých jsem současně ani nevěděla. Po skončení jsem měla neskutečný pocit všudypřítomné maximální lásky ve smyslu božské všezahrnující lásky. Pomalu to vyprchávalo a zbyl po tom hezký reálný pocit, který chci aby mi zůstal navždy, nebo se vylepšoval. Souvisí to s rolí pozorovatele, do které se stále častěji dostávám a to je teda bomba. Hodně mě to zklidnilo a smířilo. Rituál pro mě přišel v pravou chvíli a měl maximální dopad. Děkuji všem zúčastněným, kteří mi tuto velkou práci umožnili vykonat.“ Marcela
“Celý víkend byl pro mě magickým zážitkem plný kouzel a tolik vytouženou odpovědí na mé strachy… nerozplynuly se úplně, ale dýchá se mi teď mnohem lépe a vždycky, když mě zastihne “panika”, tak si vzpomenu na ten věčný květ života ze zářivých hvězd, který jsem tu noc, co jsem zemřela a znovu se narodila, viděla a dotkla se ho. Bylo to velkolepé.” Petra Řeháková, 15.1.2016
“Závěrečný „prožitek smrti“ byla jedna z nejlepších věcí, které jsem zažila. Během něho se mi prolínaly prožitky sexuálního aktu, porodu a smrti a cítila jsem jejich vzájemné propojení. Poprvé jsem smyslově pochopila, co znamená, že smrt je součástí života. Cítila jsem, že se připravuji na svůj další porod. Že se učím ho prozpívat, stejně jako se můžu prozpívat vlastní smrtí. I když to celé beru jako přibližnou light verzi toho, co mě možná na konci může skutečně potkat, jsem za to moc vděčná. Připadá mi to jako takové „evropské minimum“ – něco, co je důležité vědět a prožít si v souvislosti se smrtí v kultuře, která tuto součást života tabuizovala, prodchnula strachem a odmítnutím a vytlačila za zdi nemocnic. Myslím, že zde velmi málo umírajících a jejich příbuzných dostává adekvátní podporu v tomto zlomovém okamžiku a po něm, a z tohoto pohledu vidím celý víkend věnovaný smrti jako moc důležitý , neboť budu dříve či později konfrontována se smrtí svých blízkých i svojí vlastní. Dva dny po našem „umíracím“ víkendu jsem zjistila, že čekám miminko.” Bára Křížová
Strach ze smrti nás vede do vědomého života… Smrt je transformace… přichází, aby mohl vzniknout nový život…
Zkontaktujeme se s našimi energetickými těly a s nimi souvisejícími připoutanostmi, které jsou příčinou strachu ze smrti. Prostřednictvím meditačních a dalších speciálních technik si tato těla zvědomíme a projdeme hlubokým procesem osvobození.
Zahojíme bolest z odchodu našich blízkých. Uctíme duše našich zemřelých předků a nenarozených dětí a požádáme je o odpuštění.
Zpracovaný zážitek potratu může pozitivně ovlivnit mnohé… např. důvěru v sebe sama, vědomí sebehodnoty, další početí, průběh těhotenství i životy dalších dětí…
Naučíme se, jak umírající transformačním procesem smrti provázet.
Pochopení procesu umírání nám pomůže přijmout nevyhnutelnost existence vlastní smrti a tím nahlédnout život z nové, paradoxně radostnější perspektivy.
Doporučuji shlédnout tato videa (video 1 a video 2) s mou učitelkou Jacqueline Maria Longstaff, u které jsem absolvovala dvouletý výcvik “Cosmic Airport Training: Birth and Being + Dying for Thruth”, který probíhal v Indii a ve Švédsku.
Rozhovor s Jacqueline v češtině.
Stránky Jacqueline.
Rozhovor se skvělou Zenith Virago, jejíž semináře “Smrt a umírání” a “Rituály rozloučení” jsem absolvovala v létě 2016: https://www.respekt.cz/tydenik/2016/44/nekdy-si-na-rakev-sedne-motyl
Obraz “Bohyně Stařena”, autorka Věra Tomisová.
Báseň k obrazu od stejné autorky:
Já jsem to Slunce zapadlé
Já jsem jak listí uvadlé
Jsem Slunce pod obzorem
a jsem jak začazená mourem
Co naučí tě Had?
Když list už na zem spad?
Co naučí tě Havran?
Že život už byl zahrán?
Kde najít k Životu klíč,
když život už je skoro pryč?
I v lidském srdci Světlo samozářící
a v lidské duši Život neutuchající
Síla nitra nás vede,
abychom změnili sebe
Můj kotlík temné zrcadlo
neboj se mrknout až na dno
Abys vše mohl proměnit
a ke Světlu jít
Jsem Světlem ve tmě nejtemnější
Živým i lidem zemřelým
Jsem Světlem Hvězdy nejmilejší
i dětem nenarozeným
Čas a místo:
Rituály začínají vždy v pátek večeří v 18 h a končí v neděli mezi 15 – 17 h.
Konají se v Meditačním centru U Kamenné ryby, Chrustenice u Berouna (kousek od Prahy)
Ubytování a strava:
Ubytování v apartmánech po několika lůžkách s koupelnami v patře Centra, případně vedle seminární místnosti nebo ve srubu.
Vynikající vegetariánská strava z rukou paní domu Karoliny. I ti, kdo dávají přednost masu, se oblizují!
Cena rituálu: 4 450 Kč + ubytování a plná vegetariánská penze 1 400 Kč
Přihlásit se můžete zde
Případné dotazy vám ráda zodpoví asistentka Zuzka Pelcová, kterou můžete kontaktovat ve všední dny 9 – 17.30 hodin e-mail: zuzka@tamaramelissa.cz, tel.: 775 987 967.
Místo na víkendu je rezervované, je- li volné místo, poslána přihláška a uhrazena plná platba.
Závěrečný „prožitek smrti“ byla jedna z nejlepších věcí, které jsem zažila. Během něho se mi prolínaly prožitky sexuálního aktu, porodu a smrti a cítila jsem jejich vzájemné propojení. Poprvé jsem smyslově pochopila, co znamená, že smrt je součástí života. Cítila jsem, že se připravuji na svůj další porod. Že se učím ho prozpívat, stejně jako se můžu prozpívat vlastní smrtí. I když to celé beru jako přibližnou light verzi toho, co mě možná na konci může skutečně potkat, jsem za to moc vděčná. Připadá mi to jako takové „evropské minimum“ – něco, co je důležité vědět a prožít si v souvislosti se smrtí v kultuře, která tuto součást života tabuizovala, prodchnula strachem a odmítnutím a vytlačila za zdi nemocnic. Myslím, že zde velmi málo umírajících a jejich příbuzných dostává adekvátní podporu v tomto zlomovém okamžiku a po něm, a z tohoto pohledu vidím celý víkend věnovaný smrti jako moc důležitý , neboť budu dříve či později konfrontována se smrtí svých blízkých i svojí vlastní. Dva dny po našem „umíracím“ víkendu jsem zjistila, že čekám miminko.
Bára Křížová
Máte otázky?
Neváhejte se zeptat
Evy z Cesty Ženy ❤
Po - Pá 9 - 17.30 h