🌷 Pojď proměnit svůj vztek v lásku a vášeň! Ještě do 9.4. stihneš naskočit do online kurzu Jarní rozkvět ženskosti! Klikni TADY 🌷
“Pro každou kulturu, která se zabývá v první řadě smyslem života, musí být studium smrti ústředním tématem, neboť pochopení smrti je klíčem v osvobození v životě.” Stanislav Grof
Strach ze smrti nás vede do vědomého života… Smrt je transformace… přichází, aby mohl vzniknout nový život…
Zkontaktujeme se s našimi energetickými těly a s nimi souvisejícími připoutanostmi, které jsou příčinou strachu ze smrti. Prostřednictvím meditačních a dalších speciálních technik si tato těla zvědomíme a projdeme hlubokým procesem osvobození.
Zahojíme bolest z odchodu našich blízkých. Uctíme duše našich zemřelých předků a nenarozených dětí a požádáme je o odpuštění.
Zpracovaný zážitek potratu může pozitivně ovlivnit mnohé… např. důvěru v sebe sama, vědomí sebehodnoty, další početí, průběh těhotenství i životy dalších dětí…
Naučíme se, jak umírající transformačním procesem smrti provázet.
Pochopení procesu umírání nám pomůže přijmout nevyhnutelnost existence vlastní smrti a tím nahlédnout život z nové, paradoxně radostnější perspektivy.
Doporučuji shlédnout tato videa (video 1 a video 2) s mou učitelkou Jacqueline Maria Longstaff, u které jsem absolvovala výcvik “Cosmic Airport Training: Birth and Being + Dying for Thruth”, který probíhal v Indii a ve Švédsku.
Rozhovor s Jacqueline v češtině.
Stránky Jacqueline.
Rozhovor se skvělou Zenith Virago, jejíž semináře “Smrt a umírání” a “Rituály rozloučení” jsem absolvovala v létě 2016.
Rituál vlastní smrti byl neskutečně silný. Těšila jsem se na něj (ano, těšila) téměř dva roky a nakonec byl ještě lepší, než jsem doufala. Už je mi jasné, čeho se na umírání tolik obávám - prožít si v jedné chvíli nejen celý svůj život, ale pocítit v tomto okamžiku i veškeré jeho strasti a bolesti, je skutečné prožívání pekla. Naštěstí je zde ale stále možnost očištění a pak... pak už jen nádherná lehká cesta do otevřené náruče radosti a lásky, která prostě JE. Na to, co jsem během těchto chvil prožívala v životě nezapomenu. Jsem Ti tak vděčná, žes mne zavedla až sem, na pokraj mého života, do bodu, ze kterého je najednou tak zřejmé, co je v životě správné a podstatné, a nad čím lze s klidem mávnout rukou. Vztah s mými dětmi je teď tak krásný! I když se kvůli něčemu nepohodneme, dokážeme si nad tím velmi brzy sednout, popovídat, třeba i poplakat, ale hlavně se pak pořádně přitulit, smát a říct si, že se máme moc rádi! 🙂 Jako už tolikrát, Tami, slova díků už prostě nestačí. Až do své příští smrti Ti budu neskonale vděčná za vše, čím jsi mne a mé blízké obdařila 🙂 Objímám Tě celým svým srdcem 🙂" Markétka G., 19.2.2018
Závěrečný „prožitek smrti“ byla jedna z nejlepších věcí, které jsem zažila. Během něho se mi prolínaly prožitky sexuálního aktu, porodu a smrti a cítila jsem jejich vzájemné propojení. Poprvé jsem smyslově pochopila, co znamená, že smrt je součástí života. Cítila jsem, že se připravuji na svůj další porod. Že se učím ho prozpívat, stejně jako se můžu prozpívat vlastní smrtí. I když to celé beru jako přibližnou light verzi toho, co mě možná na konci může skutečně potkat, jsem za to moc vděčná. Připadá mi to jako takové „evropské minimum“ – něco, co je důležité vědět a prožít si v souvislosti se smrtí v kultuře, která tuto součást života tabuizovala, prodchnula strachem a odmítnutím a vytlačila za zdi nemocnic. Myslím, že zde velmi málo umírajících a jejich příbuzných dostává adekvátní podporu v tomto zlomovém okamžiku a po něm, a z tohoto pohledu vidím celý víkend věnovaný smrti jako moc důležitý , neboť budu dříve či později konfrontována se smrtí svých blízkých i svojí vlastní. Dva dny po našem „umíracím“ víkendu jsem zjistila, že čekám miminko.
Bára Křížová
Celý víkend byl pro mě magickým zážitkem plný kouzel a tolik vytouženou odpovědí na mé strachy... nerozplynuly se úplně, ale dýchá se mi teď mnohem lépe a vždycky, když mě zastihne "panika", tak si vzpomenu na ten věčný květ života ze zářivých hvězd, který jsem tu noc, co jsem zemřela a znovu se narodila, viděla a dotkla se ho. Bylo to velkolepé.
Petra Řeháková
Po rituálu smrti cítím nesmírnou úlevu spojenou se smířením, s vyjasněním mnoha věcí, o kterých jsem současně ani nevěděla. Po skončení jsem měla neskutečný pocit všudypřítomné maximální lásky ve smyslu božské všezahrnující lásky. Pomalu to vyprchávalo a zbyl po tom hezký reálný pocit, který chci aby mi zůstal navždy, nebo se vylepšoval. Souvisí to s rolí pozorovatele, do které se stále častěji dostávám a to je teda bomba. Hodně mě to zklidnilo a smířilo. Rituál pro mě přišel v pravou chvíli a měl maximální dopad. Děkuji všem zúčastněným, kteří mi tuto velkou práci umožnili vykonat.
Marcela
Máte otázky?
Neváhejte se zeptat
Evy z Cesty Ženy ❤
Po - Pá 9 - 17.30 h