Rituál Vlastní porod a znovuzrození byl jeden z nejsilnějších vědomých prožitků v mém životě a obrovské posílení ženské energie pro sebe samu, svého muže a děti. To nejlepší, co jsem kdy pro sebe mohla udělat, těžko se to popisuje slovy. Moje srdce se otevřelo, oči vidí a uši slyší. Je to základ jakékoliv další cesty k čistotě, ke světlu a k lásce, k přijetí svého těla, duše a místa na zemi. Pokud máte možnost, utíkejte na Znovuzrození, co Vám nohy dovolí. Všechny zúčastněné ženy během této hluboké práce rozkvetly a v jejich oči začaly jiskřit. Děkuji Tamaro za Tvou velkou péči, kterou nám s takovou samozřejmostí a radostí věnuješ. Přeji Ti mnoho štěstí a sil.

Alena

Drahá Tamaro, jsem Ti hluboce vděčná za Tvou podporu během mého porodu v rámci rituálu Vlastní porod a znovuzrození... to, co bylo tak hluboko skryto, jsem vždycky nějak vnímala, ale nešlo se k tomu dostat... Když ta tíha konečně odešla z mé pánve a já najednou cítím ten obrovský prostor v ní... je to magické. Je to nové a nádherné. V neděli jsem asi poprvé v životě uvěřila ve svou sílu... opravdu vnitřně uvěřila. Stále cítím velké dojetí. Když jsem si dívala do těch hořících kamen ... zcela jednoznačně jsem věděla, že takový oheň potřebuju zažehnout v sobě... a když mi pak andělky rozsvítily tu novou svíčku, byla jsem tak ohromně dojatá ... vnímám stále ten obraz v sobě. Nový život. Taky jsem si uvědomila, že pro to dítě po porodu je nejzásadnější to, že tam ta máma je. Je jedno, co dělá nebo nedělá... ale prostě tam je. Já mám obě dcery narozené císařem pod celkovou narkózou a tyhle posvátné hodiny jsem tam nebyla... ale pak jsme si na ten porod s oběma opakovaně hrály (podobným způsobem jako probíhal rituál... chtěly to jednu dobu znovu a znovu a znovu... tak jsme to aspoň trochu poladily). Obě andělky si mě vybraly do role mámy a během prvního porodu jsem zažila obrovsky nádherné pocity... i za to jsem moc vděčná. Zážitky z potoka by vydaly na knihu... už když jsem tam v pátek vlezla jsem najednou cítila svoji babičku a prababičku, jak si hrály v Jizeře... a pak během dalších dní... během plynutí po vodě... totální důvěra, nádhera. Meditativní. Krásný bylo, že když jsme se křtily, tak do toho meditativního ticha (uši pod hladinou) najednou zvonivě proniklo to ženské chichotání :-) ... to mi přišlo božské, živé, dokonalé. I při vstupu do svého porodu jsem vnímala své předkyně za sebou a jejich požehnání a cítila jsem, že je to celé i pro ně... Můj jednoduchý, vše vystihující vjem, který jsem si zapsala ... jediné slovo. ABSOLUTNO. DĚKUJU TI Z CELÉHO SRDCE. Tato reflexe je Ti zcela k dispozici ke zveřejnění, kéž každá žena může cítit plně sebe... celou.

Petra, 18.8.2021